Blízkost jmen

Pondělí v 15:32
Dnes mi jeden čtenář napsal, že si šel koupit Skácela, ale "blízkost jmen udělala své a volba padla na Skolka". Ano, to samozřejmě není náhoda, nýbrž dobře promyšlená strategie. V oddílu "poezie" parazituji na Skácelovi, v próze se vezu na Svěrákovi. A jelikož stále pracuji na svém fantasy románu, fandím kolegovi Šlechtovi, který mi doufám za pár let také pomůže.

 

Knižní doporučení - How to Write Science Fiction & Fantasy

Čtvrtek v 19:00
Knižní doporučení: dnes doporučím How to Write Science Fiction & Fantasy od Orsona Scotta Carda (u nás pokud vím dosud nevyšlo). Orson Scott Card je zkušený autor fantasy a sci-fi a v této knize se zabývá jak obecnými zákonitostmi psaní, tak i aspekty, které jsou specifické právě pro tyto žánry. Část knihy bude pro české čtenáře zřejmě zbytečná (nevím, nakolik vás zaujme dlouhý rozbor jednotlivých SF a F časopisů a jejich produkce) a u části si popláčou (honoráře jsou opravdu nesrovnatelné, stejně jako trh jako takový). To hlavní je ale zcela univerzální a Card jednotlivé konkrétní knihy rozebírá tak dobře, že nebude vadit, pokud jste většinu z nich nečetli. Pokud tedy hodláte tvořit v těchto žánrech, můžu jenom doporučit.

Knižní doporučení - True Grit

10. srpna 2017 v 17:26
Knižní doporučení: dnes doporučím True Grit od Charlese Portise (u nás se překládá jako Opravdová kuráž, nejnovější vydání je od Baronetu). Tuto knihu považuje mnoho amerických čtenářů za jeden z nejlepších románů ze světa Divokého západu. Nedokážu posoudit, jestli je takové ocenění zasloužené, True Grit je ale jednou z mála knih, kterou bych bez rozpaků doporučil každému, i těm, jež se jinak westernům vyhýbají. Příběh čtrnáctileté Mattie, která se v doprovodu dvou pochybných strážců zákona vydává za vrahem svého otce, je strhujícím dobrodružstvím, které dokáže být akční, dojemné, chytré i vtipné.


 


Knižní doporučení - Planeta opic

3. srpna 2017 v 17:31
Knižní doporučení: dnes doporučím knihu Planeta opic, kterou napsal Pierre Bouille. Ano, právě tu, podle níž vzniklo devět filmů a dva seriály. Planeta opic je typická dobrodružná literatura o objevování neznámého a zvláštního světa, která člověku evokuje třeba knihy Julese Vernea nebo Gulliverovy cesty. O postavách se toho moc nedozvíme a vlastně v příběhu nejsou příliš důležité - kosmonauti spolu v lodi stráví dva roky, ale když jednoho z nich zastřelí, zbylí dva si okamžitě řeknou "pro toho už nic neuděláme" a už si na něho nikdy nevzpomenou - zato onen neznámý svět je rozebrán opravdu důkladně, a ke konci kniha dokonce nabízí solidní intelektuální přesah a mnoho námětů k zamyšlení. Zkrátka alegorie v té nejlepší podobě. A je zjevné, že ústřední myšlenka v nás zjevně rezonuje i dnes.

P. S.: pokud se chcete procvičit v hledání logických nesrovnalostí, doporučuji i všech prvních pět filmů, které obsahují tak neuvěřitelné množství nesmyslů, že bych se nedivil, kdyby držely nějaký rekord. A nemyslím velké věci ani všudypřítomný princip deus ex machina, mám na mysli drobnosti, kterých je tam nepočítaně. Jeden příklad za všechny, první scéna prvního filmu:
Heston nahrává poslední zprávu (pro koho?) a říká, že právě uložil posádku a že se k ní za chvilku přidá a že budou spát dlouho. Za deset vteřin poznamená, že budou za hodinu přistávat (?). O přistání se postará počítač (protože start a přistání jsou typicky nejbezpečnější fáze letu). Heston v kokpitu lodě kouří doutník (!). Naznačí, že zpráva k někomu v přímém přenosu odchází a že onen někdo může odpovědět (proč to neudělá, nebo proč na to Heston nepočká, proč ho nezneklidní, když nikdo neodpovídá?). Několikrát si protiřečí, jestli někdo poslouchá a v jakém roce se vlastně nachází, ale nakonec nás ujistí, že je mu vlastně všechno jedno (cajk). Pak si píchne uspávací prostředek (co kdyby se během té hodiny vzbudil a chtěl s lodí nedejbože přistát?) a strčí si rozkouřený doutník do náprsní kapsy uniformy (abychom byli v napětí, jestli neuhoří). Nakonec se zavře v malé kóji (doutník nevidíme, ale tušíme ho).
A to je bohužel jedna z logičtějších pasáží filmů. Nelze ovšem nevyzdvihnout úchvatný hudební doprovod původní Planety opic, který na rozdíl od herců a scénáře skutečně evokuje pocit neznámého a děsivého světa a rozhodně stojí za to.



Knižní oznámení - Vyznejte se ve svých emocích

27. července 2017 v 17:23
Knižní oznámení: tuto knihu nemůžu doporučit, tak ji jen oznamuji. O co jde? O knihu Vyznejte se ve svých emocích a využijte je na maximum od Margaret Moorové a kolektivu, kterou jsem na přelomu roku překládal.
Jak je u americké naučné literatury zvykem, hlavní myšlenka knihy se dá vyjádřit jednou větou - když jste zmatení nebo neklidní, zastavte se a zamyslete, jaké emoce právě teď prožíváte. To je v zásadě celé. Na hypotéku se ale někde vzít musí, a tak je potřeba nafouknout to na 264 stránek.
Upřímně doufám, že to je poslední kniha, kterou jsem kdy překládal. Nízké honoráře, krátké lhůty na překlad, odbytá redakční práce, to vše je u nás bohužel běžné, a ani kniha jako je tahle si podobný přístup nezaslouží. A když člověk píše vlastní, je mu to líto dvojnásob.
(Jedna perlička ze spolupráce. Zjistil jsem, že nejsem v žádném internetovém obchodě ani na stránkách nakladatelství uveden jako překladatel, tak jsem v několika z nich požádal o přidání. Kromě Kosmasu mě všude odbyli s tím, že je vše automatizované a že informace se samy pravidelně nahrávají z databáze nakladatelství. A odpověď BizBooks? Jako překladatel v systému uveden jsem, jen se to nikde nezobrazuje.




Městská knihovna v Praze a lidová tvořivost

26. července 2017 v 19:02
Před nějakou dobou mě jeden čtenář upozornil na zvláštní popisek jedné z mých knížek - tehdy jsem nepátral, odkud to pochází, a jen jsem se tomu zasmál. Před dvěma týdny jsem ovšem náhodou přišel na to, že to daná stránka převzala přímo z katalogu Městské knihovny v Praze a že to není jediný případ podivné lidové tvořivosti, která se tam objevuje. Posuďte sami:

Nesvlíkej se sama
"Formou pravidelného rýmovaného verše se autor pokouší vyjádřit jak k současné společenské a politické situaci na domácí scéně, tak i k některým motivům, principům i příčinám lidského chování a jednání."

Moudré z nebe
"Autor, dnes již ve zralém věku, popisuje radosti i strasti svého života od útlého věku až po školní léta a to jazykem odrostlejšího dítěte na začátku puberty."

Hubený nás nedostanou
"Autor se snaží s humorem popisovat běžné životní situace - od vzpomínek na dětství a mládí až po dobu současnou, kterou už prožívá jako důchodce."

Když pomineme, že zjevně píšu jako penzista, nabízí se otázka, o co se vlastně pražská knihovna pokouší. Většina knihoven jednoduše přebírá anotace uvedené na zadních stranách knih, a tak je to v pořádku, od toho tam koneckonců jsou. Jaký má smysl psát anotace vlastní, zvláštně když si autor nedá práci ani s tím, aby si během deseti vteřin dohledal mé datum narození?

EDIT: Příběh má happyend! Městská knihovna Praha zavádějící anotace nahradila jinými a už o mně netvrdí, že jsem důchodce. A dokonce jsem se dozvěděl i to, proč původní anotace nahrazuje svými vlastními. Podle pracovníků knihovny jsou některé nakladatelské anotace nepoužitelné, protože nakladatel se knihu snaží hlavně prodat, a tak může být původní popis zavádějící či neúplný. Autorské anotace jsou potom podle nich neobjektivní. A u některých knih chybí úplně. Občas se samozřejmě při vytváření vlastních anotací stanou nějaké chyby, ale jinak si knihovna stojí za tím, že chce dělat něco navíc.
A já musím říct, že je mi po vysvětlení tento přístup sympatický a držím Městské knihovně Praha palce, aby tam těch překlepů bylo co nejméně.


Impro - Národní divadlo

24. července 2017 v 18:35
Kategorie Národní divadlo na téma "vlak". Činohra, drama ve verších, výrazový tanec a opera. Já se vás nechci dotknout, ale kdo z vás to má?




Knižní doporučení - Čubčí hlava Fred

20. července 2017 v 18:53
Knižní doporučení: dnes doporučím sbírku stripů Čubčí hlava Fred od Tomáše Vrany. Fred​ je v podstatě mladším a ostřejším bratrem Ždibřicha, takže jsem neváhal ani minutu a podpořil ho na Startovači. (V knihkupectvích by se měla knížka objevit během příštího týdne.)
Pokud vám nevadí humor, který je místy za hranou, je pro vás Fred jasnou volbou.





Střídavá péče

19. července 2017 v 18:12
Můj nový improprojekt Střídavá péče se pěkně rozjíždí. V srpnu mě můžete vidět hned třikrát. Kdy a kde?

9. 8. - představení Střídavá péče pro Ratolest Brno, které se uskuteční v rámci festivalu Festival UPROSTŘED (http://bit.ly/2uDZWhm)

15. 8. - představení Střídavá péče pro projekt Lepší senior, které bude na Kafaře (http://bit.ly/2vdlu1g)

29. 8. - představení Střídavá péče pro DobroCentrum u sv. Anny, které se uskuteční v rámci festivalu Divadelní kontejner (http://bit.ly/2uv5Y38)

Těším se, že se třeba na některém představení uvidíme!


Fejeton ve Vlastě!

18. července 2017 v 17:35
Časopis, jehož jméno nesmíme vyslovit, se dal cestou "luxusnějšího obsahu", a tak jsem pro své fejetony hledal nové místo. A našel! Ve Vlastě. No není to krása? Komunikace s redakcí je jako vždy běh na dlouhou trať, takže nevím, zda je to ojedinělá záležitost, nebo zda tam textů bude víc, ale odškrtávám si další položku ze seznamu. Teď bych se chtěl dostat do Květů nebo do Týdeníku Televize.