Radš tolárek neb dukátek máte poslati

25. listopadu 2015 v 10:54
Je mnoho věcí, které pomáhají vytvářet unikátní atmosféru Vánoc, a jednou z nich jsou bezesporu koledy. Vánoční hudba má v Evropě dlouhou tradici, její kořeny sahají až do jedenáctého století; první předchůdci koled, jak je známe dnes, se potom objevili ve století patnáctém a jednalo se o první písně v češtině. A možná právě proto, že je zpíváme už tak dlouho, se dnes málokdo zamýšlí nad jejich texty. Proto jsem vybral dvacet nejznámějších českých koled a sestavil pro vás hitparádu jejich motivů.
K jasným vánočním evergreenům patří samozřejmě Ježíšek a Betlém. Kristus Pán je zmiňován téměř v každé koledě, místo jeho narození potom ve více než polovině z nich. O třetí místo se spolu dělí pastýři a andělé, zřejmě proto, že hlavní funkcí andělů je zvěstovat pastýřům a posláním pastýřů je naopak všeho nechat a uhánět pryč, když jim andělé zvěstují. Nemůžeme zde nepoznamenat, že v koledách obecně jsou všechny postavy neustále v pohybu - buď přicházejí z Betléma, aby ostatním pověděli onu radostnou novinu, nebo k Ježíškovi naopak směřují. Málokdo však postojí. A když už je někdo u Jezulátka a nemá, kam by šel, alespoň zuřivě kolíbá.
Ačkoliv je Ježíšek tradičně ústřední postavou, najdou se i texty, ve kterých se nevyskytuje, ba které ho přímo znevažují. Například koledníci z písně Štědrej večer nastal nezmiňují ani Krista Pána, ani Betlém, ani duch Vánoc jako takový - jde jim pouze o výslužku. Dle textu útočí na ubohou panímámu tak dlouho, než žena vstane a dá jim, co si žádají.
Jiné koledy si nezadají s praktikami organizovaného zločinu. Součástí písně Štěstí, zdraví, pokoj svatý je i pobuřující pasáž "chlebíčka nechce bráti, nakrmila ho máti, radš tolárek neb dukátek máte poslati". Na oplátku dává Ježíšek jen dosti neurčitý slib "v nebi vám to zaplatí". Finančního či jiného příspěvku se Jezulátko dožaduje i v koledě Slyšte, slyšte, pastuškové, i když zde volí slova mírnější - zpívá se totiž "děťátko je syn Boží, nemá pozemského zboží, tak zde leží maličký, synek chudé matičky".
V mnoha vánočních písních se muzicíruje a obvykle se jedná o hudbu nanejvýš libou, pro moderního člověka je však těžko uvěřitelné, že náhodně sestavený soubor kolemjdoucích je vždy dokonale sladěn. Při podrobnějším studiu shledáme, že některé koledy nám nabízejí věrnější obraz situace - v textu písně Slyšeli jsme v Betlémě se jasně praví, že "každej hrál tou svou notou, k tomu si dupal botou", a to všechno proto, že "neměli naštemováno, dohromady sformováno" (jinými slovy nazkoušeno). Neutrálně se potom k celé záležitosti staví koleda K Ježíškovi do Betléma, která poněkud neurčitě praví, že muzikanti zahráli Jezulátku "takú notu veselú a dávno neslýchanú". Zůstává na posluchači, jak si toto sdělení vyloží.
Neměli bychom zapomínat na rodiče, kteří jsou bohužel svým slavným potomkem v mnoha koledách zastíněni. Panna Maria byla zmíněna jen v necelé třetině všech písní, ale zase má své vlastní, určené výhradně jí, například Byla cesta ušlapaná. Tato píseň patří do malé skupiny koled předporodních. Ani v ní se ovšem nebožačce příliš dobře nevede, protože se o všem dozví jako poslední - jedna z kolemjdoucích jí radí, aby zůstala doma, neboť "povídajú, povídajú, že porodíš syna". Píseň Šla Maria do ráje obsahuje podobnou scénu - Marii se zjeví anděl a praví jí, že "kam jdeš, Maria, nedojdeš", protože "těžko pod svým srdcem neseš". Nebohá ex-panna se tak o svém požehnaném stavu i o brzkém porodu dozvídá na poslední chvíli.
Závěrem bychom měli povědět několik slov o nelehkém společenském postavení otce kolem roku nula. Josef se ve vánočních písních téměř neobjevuje, ve statistice zůstal za rozličnými hudebními nástroji, jesličkami i chlévem. Musíme bohužel konstatovat, že jeho role v celé záležitosti je skutečně okrajová - předběhlo jej i seno a plenčičky.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama