Moudrost modřínu

27. prosince 2015 v 9:37
než člověk svět si podmanil
než nahlédl do jeho krás
v těch dobách dávno minulých
kdy stromy kácel jenom čas

tam v tichých hvozdech hlubokých
vypukly první rozbroje
každý les, každý malý háj
hned šikoval se do boje

strom totiž, když se narodí
když ze semínka vyklíčí
si musí vybrat z rodů dvou
zda listí, nebo jehličí

čarovné stromy listnaté
nemají vždy svou ozdobu
rok co rok kabát převléknou
rok co rok změní podobu

podzimní čas vše listoví
požehná barvou plamennou
pak přijde zima - vzpomínka
na radost v tichu ztracenou

však ani bílé čepice
ty hrdé kmeny neztenčí
a jaro mocné koruny
zas novým listím ověnčí

to borovice, jedle, smrk
jehličí nikdy neztrácí
s ním rodí se, s ním rozkvétá
s ním do země se navrací

strach budí každé neznámo
a cizí je vždy vinen vším
tak stromy, pro tu odlišnost
začaly s temným běsněním

životem nebyl nikdo jist
zlo v srdcích, v myslích vzklíčilo
kde mohly, tam si škodily
až lesů málem nebylo

pak ovšem listy nalezly
zvláštní strom zvyků tajemných
nepřítel, nad vši pochybnost
a přece byl i jedním z nich

toť modřín, bratr stromů všech
modravé má i jehličky
na zimu je však setřese
na mráz jde holý celičký

a že znal jejich obavy
oběma stranám rozuměl
tak listnáčům i jehličkám
velikou pravdu pověděl

"vždyť máte stejné kořeny
vzešly jste z dávných pralesů
stejně jste spjatí se zemí
stejně se pnete k nebesům"

a stromy náhle poznaly
co všechno mají společné
že mír je vždy tou lepší z cest
že rozepře jsou zbytečné

a tak je modřín od těch dob
pro všechny stromy hrdina
a každý les a každý háj
je jedna velká rodina

 


Komentáře

1 Oskar Oskar | E-mail | 8. července 2016 v 8:42 | Reagovat

Hezké 😉

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama