Duben 2016

Rada začínajícím spisovatelům

28. dubna 2016 v 22:52
Rada je jen jedna, stručná, jasná a úplně jednoduchá: pište.
Trochu to rozvedu. Sleduji řadu začínajících autorů a všímám si, že se rozmáhá poměrně zvláštní nešvar - většina z nich pečlivě buduje svou image, blogují o filmech o spisovatelích, vedou sáhodlouhé diskuze o spisovatelském bloku a teoretizují o všem možném. Ale nepíšou. Říkají si spisovatelé, mají spisovatelské deníčky, ale nepíšou, nikdy jim nevyšla žádná kniha. A to je dost zvláštní, nemyslíte? Mě samotného to třeba napadlo až po třetí knize, nazvat se někde veřejně spisovatelem, a až poté, co vyšla pátá, jsem cítil, že to tak je, že se za to nemusím stydět, že to je prostě fakt. Spisovatel není úplně běžné povolání, takže není s podivem, že různí lidé si pod tím pojmem budou představovat různé věci, troufám si však tvrdit, že na jednom se shodnou - pokud vám zatím nevyšla žádná kniha, nejste spisovatel. Tak se nestarejte o svůj obraz a dělejte to hlavní - pište!
A stejné je to i s tím, jak začít. Mnozí si seženou memoáry slavných spisovatelů a učebnice tvůrčího psaní, jiní sledují různé literární blogy a radírny (které nezřídka opět vedou a píšou lidé, kteří o psaní jenom četli a zkušenosti z první ruky nemají). Ale nepíšou. Psaní je dovednost je každá jiná, nemyslete si, že po přečtení tisíce knížek budete umět psát. Nebudete. Když se budete chtít naučit žonglovat, také to nejdřív musíte hodiny zkoušet, pak možná vstřebat trochu teorie, a pak zase hodiny praxe. Nejdřív zkoušejte, hledejte, objevujte sami, pište, pište hodně a často, a pak možná uplatníte nějakou teorii. Ale to hlavní je psát, to za vás nikdo neudělá a nikde to nevyčtete.
Tak hodně štěstí! A nashlednou třeba na některém z kurzů.


Čtení pro děti a pro seniory

28. dubna 2016 v 20:31
Čtení pro děti a čtení pro seniory se vlastně moc neliší. Publikum je nadprůměrně rušivé a po pohádce, kde někdo umře, se v obou případech rozhostí trapné ticho. Jen po čtení je to jiné - děti dávají obrázky a potom utíkají, senioři dávají buchtičku, ale obléhají.


Guinness podruhé

21. dubna 2016 v 13:17
Možná si někdo vzpomínáte, že jsem se 11. 8. 2015 ptal Guinnessovy knihy rekordů, jestli křest tří knih zaráz představuje světový rekord. Nedostal jsem tehdy žádnou odpověď a nečekal jsem, že by ještě nějaká přišla. Guinness ovšem nyní píše, že se tím osm měsíců pečlivě zabýval, ale nakonec naznal, že daný rekord nesplňuje kritérium jasně stanoveného a měřitelného počtu a že by se nedal zlomit (tři je asi příliš abstraktní číslo).
Nakonec mě varují, že danou aktivitu rozhodně nepodporují a že kdybych se o rekord přece jenom pokusil, činím tak výhradně na vlastní nebezpečí, a že kdybych si něco udělal, Guinness mi určitě nepomůže. Skoro mě mrzí, že už jsou všechny tři knihy úspěšně na světě, kdoví, k čemu by na takovém vysoce rizikovém křtu mohlo dojít.

Veršostroj - už!

17. dubna 2016 v 13:36
Veršostroj, o kterém jsem vám říkal před dvěma týdny, už je funkční. Najdete ho prý na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v budově C. Zítra ho půjdu obhlédnout.


Jak jedno kuře pohřbilo celou pragmatiku

11. dubna 2016 v 8:08
Na Soundcloudu si nyní můžete poslechnout jeden z novějších fejetonů.


Veršostroj

4. dubna 2016 v 18:00
Na Masarykově univerzitě v Brně vzniká Veršostroj, zařízení, které vám po stisknutí tlačítka přehraje krátkou báseň. Jeho tvůrci mě oslovili, jestli bych se také nezapojil. Přispěl jsem tam pěti krátkými texty. Kvalita nahrávek není nic moc, ale pokud byste chtěli, můžete si je poslechnout tady a tady.
Veršostroj se ještě dodělává, ale má být brzy v provozu.


Konec mé nekomerční kariéry

1. dubna 2016 v 10:34
Rozhodl jsem se, že skončím s nevýdělečnou poezií a prózou a stanu se čistě komerčním spisovatelem. Z tohoto důvodu začínám pracovat na knihách pro ženy pod dvacet let, které jsou u nás nejsilnějším segmentem na trhu. Bude to zřejmě teen upírská romance s příměsí telenovely.
Podobnou věc samozřejmě nemohu publikovat pod svým mužským jménem, neboť muži ženám vůbec nerozumí. Zvolil jsem si tedy příhodný pseudonym - Anna Tichá. Anna, protože to je nejlepší ženské jméno, a Tichá, protože se s ní naživo nikdy nikdo nepotká. Alternativně nabízím angažmá nějaké zdatné herečce, která by na čteních zvládla předstírat, že je já.