Jak vydat svou první knihu: rukopis

5. června 2016 v 8:29
Vítám vás u nové série článků. "Jak mám dosáhnout toho, aby mi tu knihu někdo vydal?" "Jak se to dělá, aby mi to někde vyšlo?" To jsou otázky, které na kurzech tvůrčího psaní slýchám nejčastěji, a tak na ně chci odpovědět. Tuto sérii jsem se však rozhodl napsat také proto, že se na internetu dočtete spoustu nepravdivých nebo velice zavádějících věcí. Často se bavím s kolegy a rád se dozvídám, jak to s různými nakladatelstvími mají oni, ale nabízím vám především své vlastní zkušenosti - když započítám i nakladatelství, u nichž mi kniha zatím nevyšla, ale už spolu máme smlouvu, spolupracoval jsem celkově se sedmi různými nakladatelstvími, od těch úplně nejmenších, tvořených jediným člověkem (Balt-East, Backstage Books), až k těm největším (před pár dny jsem podepsal smlouvu se skupinou Albatros Media, kniha by měla vyjít v listopadu). Nebudu vám tedy předkládat nějaké teoretické informace, které jsem vyčetl z knih nebo které jsem někde zaslechl, ale věci, které mám skutečně ověřené. Probereme zde různá témata - pokud by vás něco z toho zajímalo podrobněji, napište mi do komentářů, na mail, nebo přijďte na jeden z kurzů, které najdete pod článkem. A teď už k dnešnímu tématu: rukopis.

Možná si říkáte, že něco takového není třeba řešit. Podoba rukopisu ale o vás jako o autorovi mnohé vypovídá a ačkoliv vám určitě nějak výrazně nepomůže (pěkným fontem o kvalitách díla nikoho nepřesvědčíte), může vám uškodit. Bude-li vaše dílo geniální, přijmou jej i v případě hodně nešťastné úpravy, ale buďme realisté - vaše dílo může být dobré, ale geniální pravděpodobně nebude, a odpudivé vzezření může redaktora zbytečně znechutit hned na začátku.
Co se týče úpravy, jsou to všechno logické a přirozené věci, ale pojďme si je pro jistotu vyjmenovat. Text by měl být rozčleněn do odstavců, které by jako odstavce skutečně měly vypadat. Měl by být zarovnán do bloku. Všude by měla být použita stejná velikost a barva písma a stejný font (s výjimkou nadpisů a případných záměrných odchylek). Znovu - když to tak nebude, neznamená to u většiny redaktorů automatické odmítnutí, ale budí to dojem, že jste si s textem nedali práci. Zbytečně tak získáte pomyslné negativní body.
Rukopis nabízejte zásadně v elektronické formě (rozhodně neposílejte text psaný rukou, nikomu se to nebude chtít luštit). Používejte některý z obvyklých formátů, .doc(x), .pdf a podobně. Když soubor redaktorovi nepůjde otevřít, nebude se mu chtít hledat program, kterým by to šlo.
A poslední, ale důležitá věc - nikdy knihu nenabízejte, pokud ještě s textem nejste hotoví. I kdyby vám chyběla jen poslední zběžná kontrola. Působí velice amatérsky, když knihu někde přijmou a vy jim pak sdělíte, že na ní ještě potřebujete pracovat. Jakmile ji nabídnete nakladatelství, měli byste být s textem spokojeni a počítat s tím, že k dalším úpravám už nebude příležitost (měla by, ale nemusí). A když říkám text, myslím tím skutečně celý text - pokud chcete v knize mít věnování nebo poděkování, mělo by tam už být. Vyhnete se tak nepříjemné situaci, kdy vám z nakladatelství napíšou, že kniha jde za tři dny do tisku a že jestli tam chcete někomu poděkovat, tak ať to obratem dodáte - vy zpanikaříte, vyberete někoho, kdo si to až tolik nezaslouží, a pak vás to bude mrzet (nehledě na to, že na poděkování a věnování, která dodáte později než samotný rukopis, se často zapomene a v knize je pak nenajdete). Některá nakladatelství také mohou chtít, abyste si napsali svůj vlastní medailonek (slovo o autorovi) a anotaci. V těch lepších se toho ujme někdo jiný, ale pro jistotu si připravte své. Stejně budete oboje potřebovat k nabízecímu e-mailu.
Příště se podíváme na nakladatelství a na to, jak si vybrat to správné.

Chcete se dozvědět víc? Přijďte na kurz Jak svou knihu vydat v nakladatelství, nebo si pořiďte videokurz (obsah je v obou případech stejný).
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama