Srpen 2017

Improvizační jednohubka

31. srpna 2017 v 19:12
Zvu vás na ukázkovou hodinu improvizace, která se uskuteční ve středu od 17:00. Když bude pěkně, budeme v Tyršově sadu, když ne, schováme se na Kounicově 43. Vhodné i pro úplné začátečníky bez jakýchkoliv zkušeností, s sebou potřebujete jen pohodlné oblečení. Tato improjednohubka je navíc zadarmo a pokud se vám bude líbit, můžete se následně přihlásit na pravidelný kurz.


A jaké to bylo minule a předminule?
"Zajímavý kurz, mnoho užitečných a zábavných aktivit z oblasti improvizace, komunikace a kreativního myšlení."
"Byl to zábavný a legrační kurz, který zároveň ukázal, že improvizace může být a je užitečná v každodenním životě."
"Jednohubka byla jedním slovem skvělá, opravdu jsem si ji užila. Ve svěžím tempu se střídala jednotlivá cvičení, která mi dala vzhled do improvizace i do sebe samé."


P. S.: pokud máte ve svém okolí někoho, kdo by o kurz mohl mít zájem, budu moc rád, pokud mu o něm řeknete. Kurz najdete tady.

Knižní doporučení - Hart's Hope

31. srpna 2017 v 17:03
Knižní doporučení: dnes doporučím Hart's Hope od Orsona Scotta Carda (v češtině pokud vím zatím nevyšlo). Hart's Hope je jedním z Cardových prvních románů a je úplně jiný, než jsme u tohoto autora zvyklí - kniha je často vulgární a libuje si v nízkostech a v těch nejnechutnějších možných scénách. Zároveň je to ale velmi neobvyklý příběh, kterým prosvítá to, co Carda dělá tak známým a oblíbeným autorem - pokřivená rodinná dynamika a propracované vztahy. Pokud jste četli sérii o Enderovi, tak v této knize Carda pravděpodobně nepoznáte, rozhodně ale stojí za pozornost.

Pozvánka na impropředstavení

27. srpna 2017 v 15:44
Srdečně vás zvu na první impropředstavení nové skupiny Střídavá péče, které se uskuteční v úterý 29. 8. na Středové v rámci festivalu Divadelní kontejner. Začínáme v 18:00 a polovina výtěžku z představení poputuje na DobroCentrum u sv. Anny (vstupné je dobrovolné). Odkaz na FB událost tady.
Těšíme se na vás!


Knižní doporučení - Slaughterhouse-Five

24. srpna 2017 v 18:01
Knižní doporučení: dnes doporučím Slaughterhouse-Five od Kurta Vonneguta (u nás se překládá jako Jatka č. 5, nejnovější vydání je od Arga). Když si vyhledáte, do jakého žánru má kniha spadat, zjistíte, že se jedná o postmoderní satiru, sci-fi, válečnou literaturu a spoustu dalších, méně srozumitelných věcí. O čem tedy text vlastně je? O autorových zážitcích z války (možná), o mimozemšťanech (asi), o lásce (trochu) a o traumatických zážitcích a o šílenství (aspoň myslím). A o smrti (o té rozhodně). Snažit se o nějaký ucelený popis nebo o přesné žánrové vymezení tady nemá smysl, ale když přistoupíte na autorovu hru a necháte ho, abych vás vzal do svého na první pohled velmi zmateného a chaotického světa, stojí to za to.

Blízkost jmen

21. srpna 2017 v 15:32
Dnes mi jeden čtenář napsal, že si šel koupit Skácela, ale "blízkost jmen udělala své a volba padla na Skolka". Ano, to samozřejmě není náhoda, nýbrž dobře promyšlená strategie. V oddílu "poezie" parazituji na Skácelovi, v próze se vezu na Svěrákovi. A jelikož stále pracuji na svém fantasy románu, fandím kolegovi Šlechtovi, který mi doufám za pár let také pomůže.


Knižní doporučení - How to Write Science Fiction & Fantasy

17. srpna 2017 v 19:00
Knižní doporučení: dnes doporučím How to Write Science Fiction & Fantasy od Orsona Scotta Carda (u nás pokud vím dosud nevyšlo). Orson Scott Card je zkušený autor fantasy a sci-fi a v této knize se zabývá jak obecnými zákonitostmi psaní, tak i aspekty, které jsou specifické právě pro tyto žánry. Část knihy bude pro české čtenáře zřejmě zbytečná (nevím, nakolik vás zaujme dlouhý rozbor jednotlivých SF a F časopisů a jejich produkce) a u části si popláčou (honoráře jsou opravdu nesrovnatelné, stejně jako trh jako takový). To hlavní je ale zcela univerzální a Card jednotlivé konkrétní knihy rozebírá tak dobře, že nebude vadit, pokud jste většinu z nich nečetli. Pokud tedy hodláte tvořit v těchto žánrech, můžu jenom doporučit.

Knižní doporučení - True Grit

10. srpna 2017 v 17:26
Knižní doporučení: dnes doporučím True Grit od Charlese Portise (u nás se překládá jako Opravdová kuráž, nejnovější vydání je od Baronetu). Tuto knihu považuje mnoho amerických čtenářů za jeden z nejlepších románů ze světa Divokého západu. Nedokážu posoudit, jestli je takové ocenění zasloužené, True Grit je ale jednou z mála knih, kterou bych bez rozpaků doporučil každému, i těm, jež se jinak westernům vyhýbají. Příběh čtrnáctileté Mattie, která se v doprovodu dvou pochybných strážců zákona vydává za vrahem svého otce, je strhujícím dobrodružstvím, které dokáže být akční, dojemné, chytré i vtipné.



Knižní doporučení - Planeta opic

3. srpna 2017 v 17:31
Knižní doporučení: dnes doporučím knihu Planeta opic, kterou napsal Pierre Bouille. Ano, právě tu, podle níž vzniklo devět filmů a dva seriály. Planeta opic je typická dobrodružná literatura o objevování neznámého a zvláštního světa, která člověku evokuje třeba knihy Julese Vernea nebo Gulliverovy cesty. O postavách se toho moc nedozvíme a vlastně v příběhu nejsou příliš důležité - kosmonauti spolu v lodi stráví dva roky, ale když jednoho z nich zastřelí, zbylí dva si okamžitě řeknou "pro toho už nic neuděláme" a už si na něho nikdy nevzpomenou - zato onen neznámý svět je rozebrán opravdu důkladně, a ke konci kniha dokonce nabízí solidní intelektuální přesah a mnoho námětů k zamyšlení. Zkrátka alegorie v té nejlepší podobě. A je zjevné, že ústřední myšlenka v nás zjevně rezonuje i dnes.

P. S.: pokud se chcete procvičit v hledání logických nesrovnalostí, doporučuji i všech prvních pět filmů, které obsahují tak neuvěřitelné množství nesmyslů, že bych se nedivil, kdyby držely nějaký rekord. A nemyslím velké věci ani všudypřítomný princip deus ex machina, mám na mysli drobnosti, kterých je tam nepočítaně. Jeden příklad za všechny, první scéna prvního filmu:
Heston nahrává poslední zprávu (pro koho?) a říká, že právě uložil posádku a že se k ní za chvilku přidá a že budou spát dlouho. Za deset vteřin poznamená, že budou za hodinu přistávat (?). O přistání se postará počítač (protože start a přistání jsou typicky nejbezpečnější fáze letu). Heston v kokpitu lodě kouří doutník (!). Naznačí, že zpráva k někomu v přímém přenosu odchází a že onen někdo může odpovědět (proč to neudělá, nebo proč na to Heston nepočká, proč ho nezneklidní, když nikdo neodpovídá?). Několikrát si protiřečí, jestli někdo poslouchá a v jakém roce se vlastně nachází, ale nakonec nás ujistí, že je mu vlastně všechno jedno (cajk). Pak si píchne uspávací prostředek (co kdyby se během té hodiny vzbudil a chtěl s lodí nedejbože přistát?) a strčí si rozkouřený doutník do náprsní kapsy uniformy (abychom byli v napětí, jestli neuhoří). Nakonec se zavře v malé kóji (doutník nevidíme, ale tušíme ho).
A to je bohužel jedna z logičtějších pasáží filmů. Nelze ovšem nevyzdvihnout úchvatný hudební doprovod původní Planety opic, který na rozdíl od herců a scénáře skutečně evokuje pocit neznámého a děsivého světa a rozhodně stojí za to.