Knižní doporučení - Planeta opic

3. srpna 2017 v 17:31
Knižní doporučení: dnes doporučím knihu Planeta opic, kterou napsal Pierre Bouille. Ano, právě tu, podle níž vzniklo devět filmů a dva seriály. Planeta opic je typická dobrodružná literatura o objevování neznámého a zvláštního světa, která člověku evokuje třeba knihy Julese Vernea nebo Gulliverovy cesty. O postavách se toho moc nedozvíme a vlastně v příběhu nejsou příliš důležité - kosmonauti spolu v lodi stráví dva roky, ale když jednoho z nich zastřelí, zbylí dva si okamžitě řeknou "pro toho už nic neuděláme" a už si na něho nikdy nevzpomenou - zato onen neznámý svět je rozebrán opravdu důkladně, a ke konci kniha dokonce nabízí solidní intelektuální přesah a mnoho námětů k zamyšlení. Zkrátka alegorie v té nejlepší podobě. A je zjevné, že ústřední myšlenka v nás zjevně rezonuje i dnes.

P. S.: pokud se chcete procvičit v hledání logických nesrovnalostí, doporučuji i všech prvních pět filmů, které obsahují tak neuvěřitelné množství nesmyslů, že bych se nedivil, kdyby držely nějaký rekord. A nemyslím velké věci ani všudypřítomný princip deus ex machina, mám na mysli drobnosti, kterých je tam nepočítaně. Jeden příklad za všechny, první scéna prvního filmu:
Heston nahrává poslední zprávu (pro koho?) a říká, že právě uložil posádku a že se k ní za chvilku přidá a že budou spát dlouho. Za deset vteřin poznamená, že budou za hodinu přistávat (?). O přistání se postará počítač (protože start a přistání jsou typicky nejbezpečnější fáze letu). Heston v kokpitu lodě kouří doutník (!). Naznačí, že zpráva k někomu v přímém přenosu odchází a že onen někdo může odpovědět (proč to neudělá, nebo proč na to Heston nepočká, proč ho nezneklidní, když nikdo neodpovídá?). Několikrát si protiřečí, jestli někdo poslouchá a v jakém roce se vlastně nachází, ale nakonec nás ujistí, že je mu vlastně všechno jedno (cajk). Pak si píchne uspávací prostředek (co kdyby se během té hodiny vzbudil a chtěl s lodí nedejbože přistát?) a strčí si rozkouřený doutník do náprsní kapsy uniformy (abychom byli v napětí, jestli neuhoří). Nakonec se zavře v malé kóji (doutník nevidíme, ale tušíme ho).
A to je bohužel jedna z logičtějších pasáží filmů. Nelze ovšem nevyzdvihnout úchvatný hudební doprovod původní Planety opic, který na rozdíl od herců a scénáře skutečně evokuje pocit neznámého a děsivého světa a rozhodně stojí za to.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama