Magie zbytků

4. září 2017 v 12:11
Všichni to dobře známe. Maminka či manželka klade na stůl lákavé, voňavé, teplé a s láskou připravené jídlo, ovšem my, nevděčníci, bychom si přesto raději dali nahlodané, okoralé, studené, a vůbec veskrze nevábné zbytky od včerejška. Čím nás nedojedené jídlo tak fascinuje, odkud pramení jeho až mystická síla? Inu, až taková záhada to zase není.
Jako nejpřirozenější se nabízí vysvětlení tržní - zbytky na nás zkrátka působí jako nedostatkové zboží, od kterého mají v obchodě již jen jediný kus. Vedle běžného pokrmu, kterého je dost pro všechny, působí zbytky jako luxusní artikl z ciziny či jako podpultové zboží, jež si můžeme zakoupit jenom my, neboť jsme s prodavačem jedna ruka.
Pokud nám záleží na životním prostředí, můžeme si tento jev zdůvodnit svým ekologickým smýšlením - nedojedené jídlo jako takové nás zase tolik neláká a jeho atraktivita je dána převážně tím, že konzumací zabráníme zbytečnému plýtvání. V některých případech to může souviset i s uspokojením z dobře vykonané práce a ze splnění důležitého úkolu (ačkoliv toto pojetí likvidace zbytků je přinejmenším velkorysé).
V případě, že jsou jedlíci duchovně založení, lze přitažlivost nedojedeného jídla objasnit nábožensky - zbytky jsou v tomto případě součástí rituálu a jejich nadpozemský význam je dán tím, že stojí mimo přirozený řád věcí, ba že se mu přímo vymykají. Vždyť pokud je k obědu rizoto, ale my máme jako jediní studené brambory od včerejška, dostáváme cosi zapovězeného; rituální likvidaci nadpřirozených brambor lze pak srovnat snad jen s orgasmem.
Pro šťouraly a čtenáře bez fantazie přidávám ještě vysvětlení vědecké. Ve složitějších jídlech, která obsahují mnoho ingrediencí, spolu tyto prvky během vaření interagují. Pokud si zbytky ohřejeme, vaříme vlastně pokrm dvakrát, a tak může ve výsledku (v některých případech) chutnat lépe. U jiných jídel zase ingredience časem ztrácejí na síle - čerstvě uvařený pokrm pro nás tedy může být chuťově příliš výrazný, zatímco ten, který necháme odležet, je pro naše chuťové pohárky mírnější a příjemnější. A na závěr musíme zmínit omáčky, jež se dle odborníků opakovaným vařením stávají hustšími a krémovějšími (ano, i na podobné studie se dávají granty).
Až se tedy příště budete provinile dívat na zbytky od včerejška, budete vědět, že si nemusíte nic vyčítat. K tomu, aby pro nás bylo včerejší jídlo lákavější než to dnešní, jsme zkrátka předurčeni, a pokud to maminka či manželka neví, naše chyba to není!

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama